Vyhledat

Neuvěřitelná místa v Česku, kde vám pohled na oblohu vyrazí dech

Aktualizováno: 15. 4. 2021

I u nás v České republice je možnost ještě vidět hvězdy tak jak je vesmír stvořil a ve výjimečných situaci i polární záři.

Na stránkách našeho průvodce, se budeme snažit ukázat vám krásy míst, která můžete navštívit a v našich bydlících i na čas obydlet.


“Viděli jste v posledních letech hvězdy? Na místech která vám ukážeme v tomto článku, zjistíte že ne."

V České Republice je možnost navštívit hned 3. oblasti které jsou vyhlášeny jako rezervace tmy. Kde při pozorování nebudete rušení "světelným smogem"

pojďme si je představit:


Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice


Jizerská oblast tmavé oblohy zaujímá území o rozloze necelých 75 km2. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás. Při dobré viditelnosti je možno zahlédnout až 2000 hvězd, pro zajímavost, v městech jde o cca 50.


Na české straně sahá oblast tmavé oblohy od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již rezervace tmy také existují.


GPS:50,818479 15,345476

Manětínská oblast tmavé oblohy

Z družicových snímků bylo zjištěno, že v oblasti mezi Plzní a Karlovými Vary je jen málo významějších zdrojů světla, které by negativně ovlivňovaly noční prostředí. Z naměřených hodnot vyplývá, že zejména Žernovník a Čbán patří v rámci ČR k místům s velmi dobrými pozorovacími podmínkami. Zajímavostí je, že Žernovník u Bezvěrova drží aktuální český rekord vtmavostioblohy. Za výjimečně příznivých atmosférických podmínek v dubnu 2009 zde byla zaznamenána hodnota typická spíše pro odlehlé vysokohorské nebo pouštní oblasti než pro střední Evropu. Za běžných pomínek zde ovšem taková tma není.

Jako výchozí místo se doporučuje vesnička Žernovník a zejména vrch Sepuska ze kterého jde pozorování hvězd jedna báseň.


GPS:49,976389 13,016944


Beskydská oblast tmavé oblohy

naši největší oblast bez rušení světelným smogem naleznete na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi fosforeskující houby.

Beskydská oblast tmavé oblohy se rozkládá na území obcí Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva, Ostravice, Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov. Z toho je 7 obcí na české straně a 5 na slovenské. Ve velké většině pak na území spadající do CHKO Beskydy a CHKO Kysuce. Nejvyšším bodem v oblasti je Lysá hora (1323 m n. m.)


Beskydská oblast díky své rozloze dovoluje pozorování nejen velkého množství hvězd, ale i různých světelných jevů na obloze či na zemi


A co se dá na jasné, bezměsíčné noci v Beskydech pozorovat?

  • Mléčná dráha - stříbřitý pás čítající stovky miliard hvězd a oblaka mezihvězdného plynu a prachu táhnoucí se přes celou oblohu. Ke spatření Mléčné dráhy stačí vyjet pár kilometrů za město. Avšak její nejkrásnější detaily spatříte pouze na tmavé obloze, daleko od světel umělého osvětlení. Nejhezčí části Mléčné dráhy lze spatřit na letní obloze v souhvězdích Labutě, Orla a Štítu.

  • Zodiakální světlo - jde o meziplanetární prach ve Sluneční soustavě, který je osvětlen Sluncem. My pak na Zemi pozorujeme slabý světelný pás táhnoucí se v ideálním případě po celé obloze. Nejjasnější je nejblíž Slunci, tzn. za soumraku (či před svítáním) jako šikmý kužel světla. Ideální pozorovací podmínky jsou v období kolem jarní rovnodennosti, kdy lze kužel zvířetníkového světla spatřit po setmění nad západním obzorem. Další možností je období kolem podzimní rovnodennosti, kdy je nejlépe viditelné ráno před svítáním nad východním obzorem.

  • Polární záře - při erupcích na povrchu Slunce se do okolního prostoru uvolňují velké oblaka nabitých částic. Při zásahu Země takovým oblakem začnou nabité částice interagovat se zemskou atmosférou a excitované atomy v zemské atmosféře vykouzlí nádherné divadlo v podobě polární záře. Je to velmi dynamický jev, kdy se vzhled záře mění každých pár sekund.

  • Záření vzduchu (airglow) - vzduch ve vyšších vrstvách atmosféry se během dne "nasytí" energií, kterou pak v průběhu noci vydává formou slabého záření. To je tak slabé, že pro jeho spatření je nutná co nejtmavší obloha.

  • Stíny - na to, že objekty osvětlené Sluncem či Měsícem vrhají stín, jsme již zvyklí. Věděli jste však, že planeta Venuše může být někdy tak jasná, že objekty osvětlené Venuší mohou vrhat svůj stín? A nejen Venuše, stín může vrhat i Mléčná dráha.

  • Bioluminiscence - na světě existuje 620 druhů světélkujících zvířat, 18 druhů hub, 13 prvoků a 2 druhy bakterií! V Beskydech je pak reálná možnost spatřit "světélkující dřevo", nebo houby. Ideální je k tomu teplá letní noc po dešti. Mechanismus světélkování dřeva je skryt v houbách – nesvětélkuje strom, ale houby, které ho rozkládají. Ideální jsou proto staré ztrouchnivělé pařezy.

GPS:49,431950 18,289298


Navštívili jste s naším obytňáčkem? podělte se, pošlete fotky a třeba i článek. Za každý uveřejněný na našich stránkách vás bude čekat sleva na další pobyt:-)

120 zobrazení0 komentářů